Duševní poruchy

Co je ve skutečnosti narcismus?

Michaela Holá
17.08.2009

Mezi typy poruch osobnosti, které se vyznačují odchylně a neharmonicky projevujícími se vlastnostmi jedince, patří též narcistická porucha osobnosti. Slovo „narcista“ sice v denním životě používáme běžně, avšak pokud mluvíme o poruše osobnosti, existují pro ni předem daná kritéria a tato diagnóza s sebou nese velmi nelehkou léčbu.

Projevy nemoci

Základním rysem jedinců s touto poruchou jsou pocity velikášství, vlastní důležitosti a výjimečnosti. A toto dávají svému okolí nepřehlédnutelně najevo. Lidé mají jako jediný cíl vypadat před okolím dokonale a tomu podřizují veškeré své jednání. Neváhají tedy užít předstíraných citů či přetvářky. Ve svých promluvách jsou ústředním a téměř jediným tématem oni sami, vyzdvihují své úspěchy, popisují svou práci a velmi idealizovanou představu své budoucnosti. Pokud je okolí hodnotí kriticky, obvykle reagují lhostejností či hněvem.

Je zřejmé, že takovéto vystupování a myšlení poznamenává rozvíjení vztahů. Narcisté mají sklony k vykořisťování, ve vztazích nejsou schopni pociťovat empatii. Není zde tedy schopnost rozpoznat, jak se druhý cítí a vžít se do jeho problémů. Od partnera vyžadují bezvýhradný obdiv, naopak o jeho potřeby zájem nejeví.

Projevy této poruchy osobnosti je tedy možné shrnout do následujících bodů:

  • přesvědčení o vlastní důležitosti a výjimečnosti
  • přeceňování svých schopností
  • vidina neomezených možností, idealizování budoucnosti
  • potřeba obdivu, pozornosti
  • předstírání citů
  • problémy ve vztazích

Příčiny vzniku

Ačkoliv určitá míra narcismu je pro člověka přirozená, nesmí překročit vhodnou mez. Pokud k tomuto překročení dojde, člověk vnímá utkvělý obraz vlastní osoby jako důležitější, než je samotná realita. Dle teorie Sigmunda Freuda tak dochází k zaměření libida na objekt, kterým je vlastní já.

Příčinou může být, pokud v dětství jedinec opakovaně pocítí selhání a dojde k nárůstu propasti mezi jeho fantazií a realitou. Aby nedocházelo k rozčarování ze skutečnosti, člověk se pak zaměří na tvorbu svého dokonalého obrazu před okolím. Své skutečné „já" tito lidé vnímají jako něco nehodnotného. Z tohoto je pochopitelné, proč je jedinec trpící narcistickou poruchou osobnosti tak přecitlivělý na jakoukoliv kritiku vlastní osoby. Tito lidé nejsou schopni sebeironie a zasmát se sami sobě je pro ně nepřijatelné.

Léčba

Narcismus má charakter skutečné nemoci, existují pro něj tedy konkrétní diagnostická kritéria. V souvislosti s tímto byly taktéž vypracovány terapeutické postupy jeho léčby. Z nich se jako účinná jeví individuální i skupinová terapie, úspěchy má též psychoanalýza. Při ní je snahou dobrat se pravdy prostřednictvím vlastní minulosti a hluboko ukrytých zážitků. Ty sice není možné změnit, ale lze je jinak uchopit a podpořit pomocí jejich znalosti vlastní celistvou osobnost.

Během léčení je pacient vystavován různým deziluzím a zraněním ze strany terapeuta. Postupem času se tak snižuje pacientova zranitelnost, nastupuje smysl pro humor a časem i schopnost sebeironie. Cílem je, aby pacient přijal sám sebe takového, jakým je ve skutečnosti.

Máte ve svém okolí někoho, kdo projevuje známky narcismu?

Autor: Michaela Holá

Osvěžte se zdravým melounem!
Jak poznat, že dítě bere drogy

Další články

Boj proti oparům
Opar

Boj proti oparům

19.04.2012

Trpíte na opary? Pak jistě víte, jak takový malý flíček dokáže potrápit. Někteří mají opar každou chvíli, jiní téměř nevědí, co to opar je.